GEPARD

Sociální uspořádání

Samice jsou samotářské a vyhýbají se sobě navzájem, ve skupině žijí jen, když mají mláďata. Obývají rozsáhlá teritoria, která se překrývají s teritorii dalších samic (většinou matek, dcer, sester).

Samci jsou sociální a často se sdružují do skupin – koalic. Studie z NP Serengeti ukazuje, že 41 % samců je solitérních, 40 % žije ve dvojicích a 19 % ve trojicích. Jejich teritorium zabírá území zhruba od 37 do 160 km² a překrývá se s teritorii několika samic. Značkují si ho močí a podílí se na tom celá skupina. Ze svého území se snaží vyhnat všechny vetřelce, při soubojích často dochází ke zranění nebo zabití.

Potrava

Gepardi jsou masožravci, nejčastěji loví potravu o hmotnosti do 40 kg, jako jsou gazely, impaly a mláďata i dospělci velkých savců (pakoňů, zeber). Oproti ostatním šelmám jsou to denní lovci – hodně se řídí zrakem. Za kořist si vybírají většinou jedince, kteří se vzdálili od stáda, dále staré nebo nemocné kusy. Připlíží se k ní na 10–30 m a pak rychle vyrazí. Pronásledování trvá asi minutu, pokud není kořist rychle chycena, tak to gepard vzdává. Zabíjí prokousnutím hrdla (udušením) nebo tepen. Gepardi nemají dost síly, aby zlomili vaz. Co nejrychleji se snaží kořist sežrat, aby neriskovali střet s většími a silnějšími predátory.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Původní areál geparda zahrnoval Afriku, Arabský poloostrov, Blízký východ a Indii. V současnosti se vyskytují především ve střední, západní a jižní Africe. V Asii již téměř nežijí, gepard středoasijský je s největší pravděpodobností vyhuben, gepard indický je kriticky ohrožený. Malá populace (max. 200 jedinců) snad ještě přežívá v nedostupných oblastech Íránu a Pákistánu.

Největší populace gepardů žije v Namibii, 2000-3000 jedinců.